Anonymita vlastnictví společnosti nebo jak zůstat neviditelným

15.11.2013 07:55
 
 
Mnoho podnikatelů řeší při svém podnikání otázku " neviditelnosti ". Jistě , můžeme se setkat is případy, kdy se snaží " neviditelně " podnikat osoba , které to zakazuje zákon, například v případě výkonu veřejné služby ( například pracovní poměr ve státní službě). Může jít ale také o případ soukromé sféry, kdy to osobě zakazuje pracovní smlouva , resp. interní pracovněprávní předpisy. V obchodním právu platí zákaz konkurence statutářů. Mnohdy se lze setkat is případem, že osoba která má pozice společníka nemá nárok na dávku od státu ( například mateřskou ) .
 
Na druhé straně anonymita vlastnictví společností může sloužit i na " zatajení " propojenosti obchodních společností . Také asi nebude chtít být " viditelný " podnikatel s " porouchaným image " . Důvodů může být mnoho . Mohou být spekulativní, ale i zcela oprávněné .
 
Jako prostředky " neviditelnosti " mohou sloužit následující instituty :
 
- Akciová společnost - akciovou společnost mohou založit minimálně dvě fyzické osoby, přičemž odchylka se nevztahuje na právnickou osobu (ta ji může založit i sama ). Po vzniku akciové společnosti a její zápisu do obchodního rejstříku však mohou akcionáři disponovat svými akciemi a převést je na jiné osoby. Tímto způsobem může například jediný zakládající akcionář viditelný v obchodním rejstříku převést akcie například na další fyzické osoby ( dokonce i jednu ) , přičemž tyto osoby se již nezapisují do obchodního rejstříku. Skutečností na jejímž základě se osoba stane akcionářem, a tedy majitelem společnosti, je rubopisovanie akce a její předání. Takové nabytí akcií se nezapisuje do obchodního rejstříku. Ve sbírce listin obchodního soudu jsou založeny jen zakladatelské dokumenty akciové společnosti v nichž jsou uvedeni pouze původní akcionáři. Následný převod akcií se však již v rejstříku neeviduje .
 
 
U nás je již zrušen institut akcií na doručitele (akcie na majitele ), což znamená, že akcionářům ( majitelem ) společnosti je ten, kdo má akci " u sebe " . Na této akci není ani osoba akcionáře uvedena ( na rozdíl od akcie na jméno ) . Akce může v průběhu jedné minuty " vystřídat " i několik majitelů , přičemž majitelem je ten , kdo ji drží . S držbou akcie příslušejí akcionáři logicky i práva s ní spojená , například dividenda , právo rozhodovat o základních otázkách společnosti ( například kdo bude v představenstvu a bude jménem společnosti jednat navenek , čili podepisovat kontrakty , uzavírat jménem společnosti smlouvy). Institut akcií na doručitele se mnohokrát používá v daňových rájích . A to může být hlavní důvod , proč Slovenská podnikatelé zakládají společnosti v off - shore zemích. Jednoduše je to anonymita vlastnictví společnosti , je nezjistitelné , kdo se za předmětnou společností " skrývá " . Tento důvod může být mnohem vyšší prioritu než " daňový důvod " . Při " daňovém důvodu " si totiž širší veřejnost myslí , že na placení nižších , resp . žádných daní postačuje společnost v zahraničí. Tato společnost pak může podnikat na území ČR , ale platit daně bude podle státu svého sídla . To je však omyl, protože podnikáním zahraniční osoby na území ČR jí může za splnění podmínek vzniknout daňový domicil na území ČR , jinak řečeno , i když je  společnost v zahraničí, tak může platit daně v České republice.
 
V konečném důsledku s poukazem na výše uvedené , is použitím akcií na jméno lze zůstat " neviditelný " v rejstříku.
 
- Offshore - dalším způsobem je založení společnosti v offshore zemích, což vyplývá i z výše uvedeného výkladu . Majitel takové společnosti je ten, kdo má prostě v rukou její akcie . Tento akcionář jako tzv. . " Shareholder " není oficiálně zapsán v registrech , jeho totožnost je jen velmi těžko zjistitelná. Funkci statutárních orgánů ( v zahraničí jsou to tzv. . generální ředitelé , tajemníci , atd. . ) Provádějí zpravidla právníci dané země , kteří poskytují v této oblasti právní služby , samozřejmě s velkým důrazem na důvěru (tzv. " nominee " služby). Oficiální a právní jsou tedy statutární zahraniční osoby , které zmocňují úkony " pravých " majitelů .
 
Mezi další instituty patří například trust a smlouva o tichém společenství , kterou si blíže rozebereme v následujícím článku.