Novinky v insolvenčním řízení

Základní rozdíly mezi starou a novou úpravou insolvence

Do 31.12.2007

    - Konkurz
    - Vyrovnání

Nejasná formulace: dlužník není schopen plnit své závazky po delší dobu. Soudy musely stanovit různá výkladová pravidla.

Od 1.1.2008 – nový insolvenční zákon

    - Konkurz
    - Reorganizace
    - Oddlužení
    - Zvláštní úprava pro finanční instituce
 

Od 1.1.2008 - nový insolvenční zákon

Stanovena explicitní lhůta: insolvence vzniká, není-li dlužník schopen plnit splatné závazky po dobu 30 dnů.
Definice úpadku pro předlužení

Do 31.12.2007
Splatné závazky (pouze splatné, nikoliv všechny závazky) vyšší než majetek dlužníka.

Od 1.1.2008 - nový insolvenční zákon

Veškeré závazky vyšší než majetek. Lépe vystihuje ekonomickou logiku předlužení, které de-facto nastává, jsou-li závazky vyšší než majetek.

Způsob řešení úpadku musel být určen již v návrhu na zahájení konkurzního řízení. Navrhovatel měl na výběr podat pouze návrh na prohlášení konkurzu nebo návrh na povolení vyrovnání.

S insolvenčním návrhem nemusí být spojen návrh na způsob řešení úpadku. První fáze řízení je společná, o způsobu řešení úpadku se rozhoduje až ve lhůtě tří měsíců od rozhodnutí o úpadku.

Neoprávněná (uměle navýšená) výše přihlášené pohledávky

Nový zákon sankcionuje přihlášení buď neexistující pohledávky, či pohledávky překračující skutečnou výši. Pokud je skutečná pohledávka dokonce nižší než 50 procent přihlášené pohledávky, nebude věřitel takové pohledávky vůbec uspokojen a navíc zaplatí pokutu ve výši odpovídající nadhodnocení.

Konkurzního správce jmenoval soudce, který prohlašoval konkurz, v okamžiku prohlášení konkurzu. Věřitelé mohli následně pouze iniciovat odvolání správce. Soud ale nemusel na tento návrh přistoupit. To jistě nepřispívalo zamezení korupce při výběru konkurzních správců.

Od 1.1.2008 - nový insolvenční zákon

V okamžiku rozhodnutí o úpadku vybírá správce předseda insolvenčního soudu. První schůze věřitelů může správce jmenovaného soudem odvolat a jmenovat správce, kterého věřitelé zvolí.


Do 31.12. 2007 byla nejčastější formou likvidace podniku v konkurzu. Vyrovnání jako druhá, „nelikvidační“ varianta byla ojedinělá vzhledem k neochotě konkurzních správců.

Od 1.1.2008 - nový insolvenční zákon

Reorganizace jako nový institut úpadkového práva zachová provozu podniku, pracovní místa dosáhne se vyšší uspokojení věřitelů, než by bylo dosaženo konkurzem. Dlužníkovi přitom zůstává kontrola nad společností, věřitelé ale rozhodnou, zda úpadek bude řešen konkurzem či nově reorganizací. Nově je také upraveno úvěrové financování, které umožňuje lépe než do 31.12.2007 získávat firmám v úpadku cizí zdroje a dodávky nezbytné pro pokračující provoz podniku. Zájmen nové úpravy je přežití podniku místo jejího ukončení.

Oddlužení místo exekuce (týká se pouze dlužníků – fyzických osob).

Dluhy fyzických osob se uspokojili prodejem majetku exekucí.

Institut oddlužení mohou využít zadlužené fyzické osoby, které se v dohodnutém plánu zaváží splatit alespoň 30% svých závazků. Část nesplacených dluhů může soud odpustit.

Rychlejší informovanost:

Hlavním médiem pro zveřejňování informací o průběhu konkurzního řízení byl Obchodní věstník, přičemž za doručené se považovaly písemnosti momentem zveřejnění v Obchodním věstníku.

Od 1.1.2008 - nový insolvenční zákon

Nově jsou tyto údaje uveřejněny v Insolvenčním rejstříku, přičemž za doručené se považuje většina rozhodnutí zveřejněných v Insolvenčním rejstříku.

    - zavádí se lhůta sedmi dnů pro odmítnutí chybného insolvenčního návrhu soudem.
    - zavádí se lhůta patnácti dnů pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu dlužníka.
    - moratorium (není možno prohlásit úpadek dlužníka) může trvat maximálně tři měsíce.
    - soud musí svolat insolvenčních schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán.
    - insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí o úpadku.


Zajištění věřitelé mají nově nárok na získání celého výtěžku ze zpeněžení předmětu zajištění, sníženého pouze o náklady spojené se zpeněžením. Tyto však nemůžou přesáhnout pět procent hodnoty zajištění. Schůze insolvenčních věřitelů může rozhodnout, že v konkurzu má správce prodat podnik dlužníka jako celek. K co nejrychlejšímu prodeji je správce motivován tím, že od okamžiku rozhodnutí jsou pohledávky zajištěných věřitelů úročeny. K uzavření smlouvy o prodeji podniku je nutný souhlas jak soudu, tak i věřitelského výboru. Tato úprava bezpochyby prospívá zamezení korupčního jednání zainteresovaných osob. Na nabyvatele přecházejí pouze práva a závazky z pracovněprávních vztahů, nikoli ostatní závazky související s podnikem.