I.   Jsme renomovaná firma s poradci v oblasti obchodního, trestního práva
II.   Zavedená firma, která je několik let na trhu
III.  Poradíme Vám jak vyřešit 99% problémů, které považujete za neřešitelné
IV.  Respektujeme právo na soukromí ( 100% diskrétnost a právní jistota )
V.   Spolupracujeme se špičkovými specialisty v daňovém a účetním oboru

I. Můj zaměstnavatel je v insolvenci a dluží mi výplatu, jak mám postupovat?

Máte v zásadě dvě možnosti, a to uplatnit svou pohledávku (dlužnou výplatu) v insolvenčním řízení, nebo zvolit postup podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Pokud budete svou pohledávku uplatňovat v rámci insolvenčního řízení, veškeré informace týkající se insolvenčního řízení můžete zjistit v  insolvenčním rejstříku , kde lze také sledovat průběh celého řízení. Svou pohledávku musíte uplatnit vůči insolvenčnímu správci, který byl pro řízení ustanoven insolvenčním soudem. Stačí insolvenčního správce na danou pohledávku upozornit a sdělit mu její výši, můžete ale pro jistotu přihlásit svou pohledávku klasický způsobem pomocí přihlášky pohledávky Výhodou přihlášky pohledávky je to, že se velmi snadno dokazuje uplatnění pohledávky, neboť přihláška je součástí spisu. Dobrou zprávou pro vás je, že pohledávky z pracovněprávních vztahů se uspokojují zásadně v plné výši.

Druhou možností v této situaci je postup podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Podle tohoto zákona je možné uplatnit u úřadu práce v místě sídla zaměstnavatele nárok na vyplacení mzdy, kterou nevyplatil zaměstnavatel. Pro další informace kontaktujte místně příslušný úřad práce.

II. Je rozdíl mezi insolvenčním návrhem a přihláškou pohledávky?

Insolvenčním návrhem se řízení zahajuje, přihláškou   nikoliv. Chcete-li zahájit insolvenční řízení na majetek Vašeho dlužníka, musíte podat návrh a připojit přihlášku. Podáte-li pouze přihlášku, řízení zahájeno nebude. Pokud však již bylo řízení zahájeno jiným návrhem, Vy již návrh podávat nemusíte a stačí se tedy pouze přihlásit. Přihláškou se tak Vaše pohledávka dostane do insolvenčního řízení a bude možné ji následně uspokojit.

III. Podal jsem přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení. Můžu jí ještě změnit?

Zákon připouští, aby věřitel svou přihlášku měnil, a to až do doby, než o ní bude v rámci přezkumného jednání rozhodnuto. Přihlašovatel tak může reagovat na okamžitý stav, např. na to, že část pohledávky zanikla, nebo na to, že zjistil, že přihlásil více nebo méně.

IV. Podal jsem přihlášku pohledávky, ale rozmyslel jsem si to, můžu jí vzít zpět?

Ano, insolvenční navrhovatel totiž může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. Pokud se však budete zpětvzetím chtít vyhnout pokutě za to, že jste přihlásil příliš vysokou pohledávku, bude soud zkoumat, zda jste ji přihlašoval v dobré víře a zda jste svým jednáním v průběhu řízení nepoškodil ostatní věřitele. Tedy zpětvzetím přihlášky se nevyhnete případné pokutě za nesprávné přihlášení.

V. Soud mi povolil oddlužení, řádně teď plním splátkový kalendář a snažím se žít bez dluhů a očistit svoje jméno. Každý ale může v insolvenčním rejstříku vidět, že jsem dlužil hodně peněz. Co s tím můžu dělat?

Musíte počkat. Teprve až uplyne 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

VI. Jsem ručitelem svého přítele, který se nyní ocitl v insolvenci. Jeho věřitel teď po mě vyžaduje zaplacení dlužné částky, bojím se, že už nedostanu peníze od přítele zpět. Jak mám postupovat?

Insolvenční zákon řeší tuto situaci v ustanovení §183. Jako ručitel nebo spoludlužník můžete svůj nárok v insolvenčním řízení uplatnit za předpokladu, že stejnou pohledávku neuplatnil věřitel samotný. Současně musí být Vaše pohledávka uplatněna jako podmíněná (přihlásíte svou pohledávku pomocí předepsané přihlášky. V případě, že už jste plnil za dlužníka, kterého se týká probíhající insolvenční řízení, v němž věřitel předmětnou pohledávku uplatnil, vstoupíte do pohledávky věřitele v rozsahu, ve kterém jste plnil za dlužníka. Nemusíte však spoléhat na aktivitu věřitele, kterému jste plnil. Jste sám aktivně legitimován k podání návrhu dle ustanovení § 18 insolvenčního zákona. Plnění za dlužníka musí být před insolvenčním soudem doloženo veřejnou listinou (ustanovení § 134 o. s. ř.) nebo listinou s úředně ověřenými podpisy.

VII. Bylo mi řečeno, že se mám s otázkou obrátit na insolvenčního správce ustanoveného pro řízení. Jak zjistím jeho jméno a kontakt na něj?

Veškeré informace o konkrétním insolvenčním řízení, tedy i jméno insolvenčního správce, naleznete online v  insolvenčním rejstříku Další informace o insolvenčním správci můžete podle jména vyhledat v  seznamu insolvenčních správců, který je též součástí insolvenčního rejstříku.

VIII. Insolvenční správce popřel mojí pohledávku. Můžu se tomuto popření nějak bránit?

Spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek se nazývají incidenční. Incidenční spory se projednávají na návrh oprávněné osoby podaný v rámci insolvenčního řízení. Pro jednání o incidenčních sporech neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení, přiměřeně se použijí ustanovení občanského soudního řádu. Incidenční spory jsou nedělitelnou složkou insolvenčního řízení a rozhoduje o nich stejný soud jako v insolvenčním řízení.

Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Žaloba se podává vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží.

V případě zájmu o naše služby nás neváhejte kdykoliv informovat telefonicky nebo emailem.

___________________________________________________________________________________________________________________________
Zřeknutí se právní odpovědnosti

Tyto web stránky neposkytují právní rady a tudíž nemohou být za takové považovány. Přestože se v maximální míře snažíme o přesnost a úplnost poskytnutých informací, nepřebíráme jakoukoli právní zodpovědnost za jakékoli prohlášení, které je na nich prezentováno. Naše společnost neposkytuje právní služby. V případě, že jsou v rámci naší činnosti našimi klienty vyžadovány právní služby, obracíme se za účelem jejich poskytnutí na osoby oprávněné tyto služby nabízet (notáři, advokáti).

Insolvenční správce
Insolvenční správce je první stupeň před možným konkursem!
Insolvenční řízení je obecně jakékoliv zvláštní soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řízení. V ČR se pojmem insolvenční řízení rozumí v současnosti řízení podle insolvenčního zákona. Insolvenční řízení je druhem občanského soudního řízení. Jeho charakteristickou zvlášností je to, že v sobě zahrnuje jak prvky řízení nalézacího, tak i řízení vykonávacího. K tomu, aby insolvenční řízení mohlo proběhnout není třeba exekučního titulu (nejde u univerzální exekuci). Podmínky, které jsou nutné, aby toto řízení mohlo proběhnout, se zjišťují v jeho rámci a pokračuje se pak realizací potřebných opatření. Týká se vždy určitých situací, které vyžadují, aby jim byly přizpůsobeny i hmotněprávní principy i procesní zásady. Cílem řízení je dosáhnout majetkového uspořádání mezi větším počtem subjektů, které by krizovou situaci překonalo (sanační řešení) anebo z ní vyvodilo nezbytné důsledky (likvidační řešení). Nemá povahu kontradiktorního řešení sporu o právo mezi stranami, jde o uspořádání majetkových poměrů většího množství subjektů. Uplatňuje se zásada par conditio creditorium = rovné podmínky pro věřitele, nicméně v určitých právních úpravách jsou určité výjimky - určité skupiny věřitelů mají zvýhodněné postavení podle druhu pohledávek.

Věřitel
Věřitel je z 98% příčinou Vašich největších problému ?
Věřitel je subjekt práva oprávněný ze závazkového právního vztahu požadovat plnění po dlužníkovi. Věřitel má pohledávku za dlužníkem, dlužník má dluh vůči věřiteli.

Označení věřitel vzešlo ze skutečnosti, že půjčující osoba věřila, že jí dlužník dlužnou částku splatí.
Více jak 50% věřitelů - u kterých není uspokojena pohledávka se snaží na stávajícím managementu najít trestní odpovědnost!

Finanční úřad
Víte pod jaký finanční úřad spadáte ? A co Vám hrozí?
Finanční úřady totiž mohou bez soudních líčení nařídit Exekuci, odstavit majek a zahájit kontrolní či vytýkací řízení!

Finanční úřady jsou územně organizační jednotky pro správu daní, jsou řízeny příslušnými finančními ředitelstvími. Finanční ředitelství a finanční úřady byly zřízeny v roce 1991 na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Finanční ředitelství a k ním přislušné finanční úřady tak tvoří soustavu finančních orgánů. Za činnost je odpovědný ředitel příslušného finančního úřadu.

Finanční úřady se zabývají těmito činnostmi
    - vykonávají správu daní, odvodů a záloh na tyto příjmy
    - finanční úřady provádějí řízení o přestupcích v oblasti své působnosti
    - finanční úřady vybírají poplatky, odvody, úhrady, pokuty a penále
    - spravují dotace
    - ukládají pokuty
    - rozhodují o výši pohledávky na daních, a jimi spravovaných příjmech
    - na základě pověření Ministerstvem financí finanční úřady poskytují mezinárodní pomoc při správě daní a provádějí vymáhání peněžitých pohledávek

V případě zájmu o naše služby nás neváhejte kdykoliv informovat telefonicky nebo emailem.

___________________________________________________________________________________________________________________________
Zřeknutí se právní odpovědnosti

Tyto web stránky neposkytují právní rady a tudíž nemohou být za takové považovány. Přestože se v maximální míře snažíme o přesnost a úplnost poskytnutých informací, nepřebíráme jakoukoli právní zodpovědnost za jakékoli prohlášení, které je na nich prezentováno. Naše společnost neposkytuje právní služby. V případě, že jsou v rámci naší činnosti našimi klienty vyžadovány právní služby, obracíme se za účelem jejich poskytnutí na osoby oprávněné tyto služby nabízet (notáři, advokáti).

Zprostředkování prodeje předlužených firem

Cena nelze stanovit, zpravidla je cena stanovena pouze za notářský zápis. Evidujeme i případy, kdy klient obdrží prostředky za společnosti a to i s ohledem na pasivní výkazy rozvahy.

Poradenství v oboru ekonomie, obchodního práva, risk - managementu
1 hodina za konzultace a pracovní úkony:  od 1000,-Kč do 3000,-Kč (dle potřebné odbornosti a specializace)

Likvidace společnosti
Cena je dohodou (zaleží na likviditě firmy)

Prokura není u laické veřejnosti příliš známá, naopak v obchodních vztazích se jedná o běžný způsob zastoupení podnikatele upravený § 14  obchodního zákoníku. Zastoupit se formou prokury může jak podnikatel – fyzická osoba, tak právnická. Prokurou  zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž  dochází  při  provozu  podniku,  i když  se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc.
 

Prokuristou může být pouze fyzická osoba. Není však vyloučeno, aby byla prokura udělena více osobám. Potom je k zastupování a podepisování  oprávněn  každý z prokuristů samostatně nebo souhlasným projevem vůle všech nebo alespoň dvou z nich.

 

Vznik  prokury

Prokura se uděluje nejčastěji písemně. Ústně může být udělena pouze v případě, že prokurista v rámci svého oprávnění nebude činit písemné právní úkony. Udělení prokury je účinné až zápisem do obchodního rejstříku. Pokud byla prokura udělena více osobám, musí návrh na zápis obsahovat i určení, zda každý  prokurista  může  jednat  samostatně, popřípadě kolik prokuristů musí jednat společně.

 

Oprávnění prokuristy

Prokurista má široká oprávnění, může činit za podnikatele všechny právní úkony v souvislosti s provozem podniku. U písemných úkonů se prokurista podepisuje tak, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.

Prokurista nemůže zcizovat nemovitosti ani je zatěžovat, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno. Podnikatel může omezit oprávnění prokuristy vnitřními pokyny. Takové omezení ovšem není účinné vůči třetím osobám. Pokud tedy prokurista překročí své zúžené oprávnění, zavazuje i tak jeho jednání podnikatele.

Po  smrti  podnikatele (pokud nestanovil, že prokura smrtí zaniká) může prokurista  činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření, a je povinen podat  neprodleně  návrh  na  zápis tohoto omezení soudu. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může prokurista činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.

Kdo může jednat jménem podnikatele nebo na jeho účet? Čí jednání podnikatele zavazuje?

Podnikatelé mohou jednat buď přímo nebo na základě zastoupení. Pokud je podnikatelem fyzická osoba, jedná nejčastěji osobně a na vlastní odpovědnost. Právnická osoba pak přímo jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu (jestliže je v likvidaci, pak i prostřednictvím likvidátora). Jednání statutárního orgánu je neomezené a neomezitelné. Kdo je statutární orgán, určuje zákon u jednotlivých druhů obchodních společností a družstev, například u společnosti s.r.o. jsou jím jednatelé, u k.s. komplementáři..

Za podnikatele však mohou jednat i zástupci, a to buď zákonní nebo smluvní.

Zastoupení podnikatelů – fyzických osob

Zastoupení fyzických osob je upraveno občanským zákoníkem. Zákonné zastoupení znamená, že podnikatel musí být zastoupen. Tato povinnost vzniká buď ze zákona nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nejčastěji soudu. Zákonné zastoupení připadá v úvahu nejčastěji v případech, kdy osoba není způsobilá k právním úkonům nebo je osobou neznámého pobytu.

Smluvní zastoupení je u fyzických osob možné na základě dohody  o plné moci (popř. i jiných smluv) nebo prokury (zvláštní způsob zastoupení podnikatelů, které se zapisuje do obchodního rejstříku a řídí se § 14 obchodního zákoníku).

 

Zastoupení podnikatelů – právnických osob

Zastoupení právnických osob rozlišujeme také zákonné a smluvní. Za právnické osoby podnikatele je ze zákona oprávněn jednat ve věcech organizační složky její vedoucí, který je zapsán do obchodního rejstříku. Vedoucí je zmocněn činit za podnikatele veškeré právní úkony, které se týkají této složky. Podnikatele však zavazuje také jednání osoby, která je pověřena při provozování podniku určitou činností. Tato osoba je zmocněna ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

Problém však nastává, pokud tato osoba předkročí rozsah zmocnění. Je nezbytné vědět, že podnikatel je takovým  jednáním  vázán,  pokud o překročení zmocnění třetí osoba  nevěděla  a  s  přihlédnutím  ke  všem  okolnostem případu ani vědět nemohla.

Podnikatelé si však musí dát pozor i na tzv. nepřikázané jednatelství. Dle § 16 obchodního zákoníku podnikatele totiž zavazuje také jednání jiné (i cizí) osoby v jeho provozovně, pokud třetí osoba nemohla vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna Smluvní zastoupení může být opět na základě udělení plné moci, popř. uzavření jiné smlouvy (např. o obchodním zastoupení) nebo formou prokury.

Daň z příjmu je jedna z nejdůležitějších přímých daní a tvoří podstatný příjem pro státní rozpočet České republiky. Můžeme říci, že s daní z příjmu se setkal téměř každý vydělávající subjekt. Přesto se jedná o daň, jejíž konstrukce je poměrně složitá.

Daň z příjmu v současné době upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Ten rozděluje daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. Příjmem se přitom rozumí nejen příjmy peněžní, ale také nepeněžní (naturální), příjem dosažený směnou nebo darem. Zákon upravuje každou z těchto daní odděleně, ale některé z konstrukčních prvků jsou společné jak pro daň z příjmu fyzických, tak právnických osob.
 

Daň z příjmu fyzických osob

Poplatníky této daně jsou jednak daňoví rezidenti, tedy fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, a daňoví nerezidenti, fyzické osoby do prvé skupiny nespadající. Rozsah daňové povinnosti se liší právě v závislosti na tomto dělení.

- daňoví rezidenti mají neomezenou daňovou povinnost a daní se jak jejich příjmy ze zdrojů tuzemských, tak i příjmy ze zahraničí

- daňoví nerezidenti naproti tomu zdaňují pouze příjmy ze zahraničních zdrojů

Předmět daně vymezuje zákon v §3 a následujících a zdanění tak podléhají:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – např. příjem z pracovního poměru, odměny členů statutárních orgánů.

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti - např. příjmy ze živnosti, jiného podnikání nebo výkonu nezávislého povolání, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.

3. příjmy z kapitálového majetku – např. dividendy, podíly tichého společníka, úroky z úvěrů a půjček, výnosy z držby směnek.

4. příjmy z pronájmu -příjmy z pronájmu movitých i nemovitých věcí .

5. ostatní příjmy - např. výhry v loteriích, ceny z veřejných soutěží, přijaté výživné a důchody.

Výpočet základu daně se u jednotlivých druhů příjmů liší. Obecně však můžeme říct, že základem je částka, o kterou příjmy přesáhnou prokazatelně vynaložené výdaje v daném zdaňovacím období. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků pak vycházejí ze superhrubé mzdy (celkový úhrn příjmů od jednoho zaměstnavatele navýšený o sociální a zdravotní pojištění).

Sazba daně z příjmu fyzických osob v současné době činí 15% a zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.
 

Daň z příjmu právnických osob

Poplatníky u daně z příjmu právnických osob jsou jednak organizační složky státu a dále subjekty, které nejsou fyzické osoby. Stejně jako u předchozí daně i zde rozlišujeme poplatníky na dvě skupiny:

1. Daňoví rezidenti jsou právnické osoby, které mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení. Daňoví rezidenti daní své příjmy ze zdrojů tuzemských i zahraničních.

2. Daňoví nerezidenti, jsou ostatní právnické osoby,  které nemají na území České republiky své sídlo, a kteří daní jen příjmy ze zdrojů tuzemských.

Předmětem zdanění jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a nakládání s veškerým majetkem kromě výjimek stanovených § 18 odst. 2 zák. o daních z příjmu. Zdanění například nepodléhají příjmy získané zděděním či darováním nemovitosti, movité věci. U subjektů, které nejsou zřízeny za účelem podnikání, nejsou zdaněny mimo jiné také státní dotace.

Daň z příjmu právnických osob se vypočítá jako rozdíl, o který uvedené příjmy převyšují výdaje (náklady) v daném zdaňovacím období. Při zjišťování příjmů a výdajů se vychází z výsledků hospodaření (zisk/ztráta) nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.

Daň z příjmu právnických osob v současné době činí 19% ze základu daně, snížená sazba daně 5% náleží investičním fondům, podílovým fondům a některých zahraničních fondům kolektivního investování a sazba 15% u samostatného základu daně. Zdaňovací období stanovuje §17a zák. o daních z příjmu.

Rozhodnutí podnikat a nápad v jakém oboru máme již za sebou. Zbývá se rozhodnout mezi několika druhy právních forem společností. Nejčastějšími jsou tzv. „eseróčko“ a „akciovka“.

 

Jak zní název – ručení omezené

Společnost s ručením omezeným má v názvu skutečně jisté varující upozornění. Jde spíše o prvorepublikovou tradici, ale přesto působí méně „seriózně.“  Ve skutečnosti akciová společnost i společnost s ručením omezeným ručí svým vlastním jměním bez ohledu na základní jmění! V podstatě je pro veřejnost stejné, zda uzavírají právní vztahy s s.r.o. nebo a.s.

 

Rozdíly mezi s.r.o. a a.s.

Založení akciové společnosti je poněkud obtížnější a nákladnější. Základní jmění musí činit minimálně 2.000.000 Kč nebo při veřejném úpisu akcií 20.000.000 Kč. Společnost s ručením omezeným si vystačí se 200.0000 Kč.

Akciová společnost navenek vytváří dojem větší společnosti a většího objemu finančních zdrojů. Struktura řízení akciové společnosti je také složitější a vyžaduje podíl více osob. Musí mít minimálně tři osoby v představenstvu a tři v dozorčí radě. Společnosti s ručením omezeným stačí jedna osoba jako jednatel.

 

Struktura vlastníků

Zajímavý je pohled na vlastnickou strukturu. V obou případech může společnosti založit jedna osoba notářským zápisem. Notářský zápis se počítá podle základního jmění, u akciové společnosti bude tedy dražší.

Společnost s ručením omezeným má vždy majitele zapsané v Obchodním rejstříku. Akciová společnost vydá akcie a nemusí mít veřejně známé majitele. Existují dva druhy akcií. Na jméno a na doručitele (majitele). Akcie na jméno je vyplněná jménem osoby, která ji vlastní. Akcie na doručitele pouze označuje počet, druh a hodnotu vlastněných akcií a kdo ji předloží, ten je majitelem. Pokud někdo chce být v „utajení“, akciová společnost k tomu dává příležitost.

 

Akciová společnost plní více povinností

„Akciovka“ musí pořádat valné hromady, musím mít stanovy, které určují způsob řízení společnosti, musí dávat valné hromadě schvalovat účetní doklady a volit členy představenstva a dozorčí rady.

 

Pro kterou formu se rozhodnout?

Rozhodnutí záleží na podnikateli. Jestliže chce větší aparát pracovníků nebo podniká ve více lidech, a akciová společnost mu připadá serioznější, zvolí „akciovku.“ Pro menší projekty a také s menšími počátečními náklady je lepší založit společnost s ručením omezeným. Zvyšovat základní jmění je možné u obou společností. I společnost s ručením omezeným může mít základní jmění třeba několik desítek milionů.

Akciová společnost základní jmění zvýší úpisem – veřejným nebo neveřejným – akcií a zapíše je do Obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným také zvýšení zapisuje a postačuje notářský zápis.

Rozdíly mezi společnostmi nejsou velké, ale mohou ovlivnit rozhodování možných klientů. Akciová společnost působí prostě lépe.