Tichý společník - anonymní investor

 

V posledním článku anonymita vlastnictví společnosti jsme rozebírali problematiku anonymity podnikání. Šlo zejména o institut akciové společnosti , kdy se do obchodního rejstříku nezapisují majitelé akcií, kteří jsou majiteli samotné společnosti . Tímto způsobem se lze " skrýt " , přičemž obchodní partner nemusí ani vědět s kým ve skutečnosti podniká .

 

Dalším způsobem " utajeného podnikání " smlouva o tichém společenství . V podstatě jde o smluvní vztah mezi podnikatelem ( rozuměj obchodní společnost , OSVČ , živnostník ) na jedné straně a tichým společníkem na druhé straně , kterým může být jakákoliv osoba nepodnikatel , ale i podnikatel . Tento smluvní vztah je upraven v Obchodním zákoníku , přičemž mnoho ustanovení je dispozitivních , což znamená , že strany si mezi sebou mohou upravit právní vztah i jinak , než je nadefinovaný v zákoně . Pokud bychom to celé přenesli do praktické roviny , tak může jít například o situaci investování v podnikání . Podnikatel , podnikající formou obchodní společnosti , vlastní například lukrativní pozemek , který je z důvodu své polohy výhodný na výstavbu hotelu . Nemá však vlastní zdroje financování na výstavbu hotelu . V pozici tichého společníka však může být bohatý investor , kterému se nápad s hotelem " zamlouvá " a chce také podnikat v předmětné oblasti. Protože investor je veřejně známou osobou , prostě nechce být "na očích " , tak se obchodní partneři dohodnou , že rozběhnou společný " business " formou tichého společenství . Bohatý investor tedy vloží vklad do společnosti ( ten může mít podobu peněz , know - how , majetkových práv např. . V podobě licence k otevření hotelu evropské značky , movitých věcí , atd.). , Za což mu bude patřit podíl na zisku z tohoto společného " businessu " ve výši x % . Samozřejmě , jedná se o principiální konstrukci, do které následně vstupuje množství komplikovaných právních a účetních vztahů.

 

Základními znaky tichého společenství jsou :

 

- anonymita = možnost podnikat přes někoho jiného bez nutnosti evidence ve veřejných rejstřících

 

- po vložení vkladu vzniká nárok na dohodnutý podíl na zisku

 

- tichý společník v zásadě neručí za závazky podnikatele ( kromě výjimek )

 

Samozřejmě může nastat i situace , že předmětný hotel bude v prvních letech provozu ztrátový . V tomto případě nemá tichý společník právo na podíl na zisku , dokonce se jeho vklad může snížit o jeho podíl na ztrátě . Pokud by došlo k " spotřebování " vkladu ( a není sjednána příplatková povinnost) , tak může dojít ik zániku tichého společenství . Jestliže se základní vklad v důsledku ztráty jen snížil , ale nespotřeboval se , tak investor ( tichý společník ) bude mít nárok na vyplacení podílu na zisku až za období , kdy jeho vklad dosáhl původní výši ( jinak řečeno , nevyplácí se zisk , ale nejprve se doplňuje vklad , a až po jeho doplnění může dojít k vyplácení zisků ) . Dalo by se tedy říci , že tichý společník snáší mnohem větší riziko ( nakolik se podílí svým vkladem i na ztrátě podnikání ) jako kdyby své peníze pouze půjčil za příslušný úrok , přičemž jako zajištění by mohl sloužit lukrativní pozemek . Samozřejmě , vše závisí na analýze rizik , zda podstoupené podnikatelské riziko je vyváženě očekávanou mírou zisku. Kdyby hotel prosperoval , tak bohatý investor by svůj vklad mohl zúročit několikanásobně , což by při půjčce nebylo pravděpodobně možné.

 

Tiché společenství má svá specifika, která je nutné ve smlouvě ošetřit . Může se jednat o případ ručení , zániku tichého společenství , specifikaci druhu podnikání , kterého se tiché společenství týká ( například přes tutéž společnost se mohou realizovat i jiné projekty ), mnohé jiné specifika. Pro výpočet podílu ze zisku slouží účetní závěrka za příslušný rok. Pokud by došlo k zániku tichého společenství v průběhu roku ( například titulem výpovědi smlouvy ), tak je vhodné sestavit mimořádnou závěrku ke dni zániku tichého společenství , aby mohlo dojít k vyrovnání . Aby nedošlo k zkreslování hospodářských výsledků ( jeho snižování v důsledku nižší výplaty podílu tichého společníka ) , tak zákon umožňuje tichému společníkovi například právo nahlížet do účetních záznamů . Tichému společníkovi přiznávají určité oprávnění dozorčího orgánu. V této souvislosti by měly být samozřejmě do smlouvy začleněné instituty na ochranu tichého společníka .

 

V případě, že tichý společník nepožádal o vyplacení svého podílu na zisku , tak to automaticky neznamená , že by se o tento nevyplacený podíl navýšil jeho základní vklad . To by mohlo být pro tichého společníka velmi nepříjemné , protože svým vkladem se podílí i na ztrátách společnosti. Takto může být komponována i smlouva o tichém společenství , což je nevýhodné pro tichého společníka. Nevyplacený podíl na zisku tichého společníka by měl být na zvláštním účtu , neměl by se automaticky " míchat " s vkladem . Vklad by se spíše měl navýšit prostřednictvím dohody a příplatkové povinnosti s aplikací jasného klíče.